Adršpašské skály

Adršpašské skály nebo-li Adršpašsko-Teplické skály tvoří nejvýznamnější pískovcovou plošinu Polické pánve v Broumovské vysočině. Svojí malebností, přirozenou čistotou a majestátností se Adršpašsko-Teplické skály staly světově uznávanými už v dávné minulosti. V roce 1933 byly potom vyhlášeny státní přírodní rezervací.

Status národní přírodní rezervace přísluší Adršpašsko-Teplickým skalám dodnes. S rozlohou 1803,4 ha se jedná o největší národní přírodní rezervaci v České Republice. Počínaje rokem 1991 přísluší Adršpašsko-Teplické skály také CHKO Broumovsko.
Geologický vývoj Adršpašsko-Teplických skal

Adršpašsko-Teplické skály vznikly přibližně před 350 miliony lety horotvornými pohyby. V prvohorách se jednalo o tektonickou sníženinu, na jejímž dně se usadila jezera a močály s bujnou vegetací. Do tektonické sníženiny si ovšem našly cestu koryta řek a postupně ji zaplavily splavným materiálem. Tímto způsobem vznikla nedaleká naleziště černého uhlí.

V mladších druhohorách, přibližně před 100 miliony lety, proniklo na tektonickou sníženinu mělké moře. Na jeho dně se ukládaly vrstvy písku, která se svou vahou a chemickými procesy změnila na souvislou pískovou vrstvu – pískovec. Následovalo několikeré poklesnutí hladiny moře a jeho opětovné vystoupení, které má za následek pestré složení a odolnost vrstev.

Moře z budoucích Adršpašsko-Teplických skal definitivně ustoupilo v třetihorách. Souvislá vrstva pískovců se láme pod vlastní váhou, na měkčích vrstvách se začíná podepisovat eroze. Ze souvislého masivu zbývají už jen ty nejodolnější části – kvádrové pískovce. Právě kvádrové pískovce jsou v dnešních dobách těmi krásnými dominantami propůjčující Adršpašsko-Teplickým skalám jedinečný ráz.
Adršpašské skalní město v současnosti – prohlídka

Adršpašské skalní město začíná skalním útvarem Indián. Od něj se vine lipová alej, kterou se dostaneme k samotnému prohlídkovému okruhu. Uzavřená vyhlídková expozice Adršpašského skalního města začíná skalním útvarem Strážce. Poté následuje Orlí hnízdo, následována pravděpodobně nejkrásnějším skalním útvarem Džbán. Na pravé straně okružní cesty stojí Krakonošova lenoška, která je následována Babiččinou lenoškou. Přejdeme-li můstek přes říčku Metuji, zahlédneme Cukrovou homoli, kterou malí návštěvníci rádi podkládají klacíky – aby nespadla. U rozcestí do Řeřichové rokle stojí pospolu skalní útvary Helmice a Varhany, které následuje Rytířská přilbice, Rukavice a velice impresivní Dvojčata v peřince.

Za Rukavicí stojí Gotická Branka, která byla dříve vchodem do Adršpašského skalního města. Budeme-li pokračovat dál, narazíme na Dlouhou chodbu, Sloní náměstí, Milenku a Krakonošovu ložnici. Opodál je ve svahu zapíchnutý Hříbek a Koberce. Poté následuje volnější prostranství, na němž se dobře vyjímá Zub. Následuje Čertův most a Eliška, která je jednou z největších skalních věží. Prohlídková stezka se dále ubírá kolem Hromového kamene, za nímž se ukrývá několik zajímavostí – Madonka a Trpaslíček, které jsou doplněny nádherným portrétem Lvice. Prohlídku uzavírá Malé Náměstí pyšnící se Stříbrným pramenem a Malým vodopádem.